OBJEDNAT
> Cévní vyšetření>Kdy se nechat vyšetřit

Kdy se nechat vyšetřit

Při podezření na žilní trombózu

Pokud je přítomna kombinace zevních vlivů pro vznik trombózy a dojde k nějakému jednostrannému bolestivému otoku končetiny trvajícímu více než 24 hodin, rozhodně doporučuji navštívit svého praktického lékaře, který rozhodne o dalším postupu. V případě podezření na žilní trombózu odešle pacienta na specializované cévní vyšetření.

 Při podezření na povrchní zánět žil

Povrchní zánět žil se pozná poměrně snadno. Jde o povrchní bolestivé, horké, zarudlé pruhovité zduření většinou kopírující průběh žíly, často v místě varikózní deformace žíly. Kůže je citlivá na dotek, úlevu přináší studený obklad. Často se zánět žíly rozšiřuje směrem výše na končetinu. Původně se předpokládalo, že jde onemocnění sice bolestivé, ale ne nebezpečné. Novější výzkumy ale prokázaly, že se i toto onemocnění může v 7 až 57 % komplikovat žilní trombózou a ve 34 % i nebezpečnou plicní embolií. Proto je nutné vždy každý rozsáhlejší povrchní zánět žil podrobně cévně vyšetřit.

 Při objevení se varixů či příznaků žilní nedostatečnosti

Jde o objevení se křečových žil spolu s potížemi - tíha, únava, napětí, křeče, otoky, brnění, mravenčení, pálení v oblasti periferie dolních končetin - praktický lékař buď pacienta edukuje a zajistí sám léčbu spolu s kompresivními pomůckami nebo odešle na cévní vyšetření. Pokud jsou křečové žíly již výrazné a uvažuje se o nějakém chirurgickém nebo endovenozním operativním odstranění, je nutné provést vždy vyšetření duplexní sonografií, která rozhodne o typu chirurgického výkonu a pacienta chirurgovi „připraví“, aby efekt operace byl co nejlepší.


 Při podezření na

 a)      ischemickou chorobu tepen dolních končetin,

b)     ischemickou chorobu mozku,

c)      ischemickou chorobu srdeční

Ad a):

Typickými projevy „ucpávání tepen dolních končetin“ jsou bolesti v dolních končetinách (nejvíce lýtkách) při chůzi, které pominou krátce po zastavení. Většinou pacient ujde vždy určitou vzdálenost, která ho nutí opakovaně zastavovat. Jde již o pokročilé onemocnění tepen, a to nejen v dolních končetinách, nýbrž je podezření na stejně závažné postižení tepen srdečních a mozkových a takovýto pacient je vysoce ohrožen cévní fatální příhodou (akutní infarkt, mozková mrtvice, akutní uzávěr končetiny a její amputace). Pacient by měl co nejdříve vyhledat svého praktika, který ho odešle k vyšetření. Pokud se opět diagnóza potvrdí, je pacient trvale dispenzarizován v angiologické ambulanci (při nedostupnosti angiologa v kardiologické nebo jiné interní ambulanci).

Ad b):

Stenozující (zužující) cévní onemocnění krčních tepen ve spolupráci s neurologickou poradnou

Ad c):

Jde o ischemickou chorobu srdeční, anginu pectoris, stavy po infarktu myokardu, stavy po srdečních revaskularizacích (bypass, stenty). Péče je zde identická s kardiologickými nebo jinými interními poradnami zaměřenými na srdeční onemocnění.

Angiologie MB Jičínská 1135 Mladá Boleslav

Telefon: +420 326 997 107 | +420 326 210 656 

e-mail: bulir@angiologiemb.cz